Španělský soud nařídil deníku otisknout reakci svědků Jehovových na hanlivý článek z roku 2022. Soud zjistil, že deník dostal nepravdivé informace od sdružení nespokojených bývalých svědků a nekriticky je zveřejnil.
od Massima Introvigne
Read the original article in English.


Svědkové Jehovovi ve Španělsku vyhráli důležitý soudní spor se španělským deníkem „El Mundo“, který 21. listopadu 2022 zveřejnil pomlouvačný článek na základě informací od antikultovní organizace Sdružení obětí svědků Jehovových. Soud prvního stupně č. 1 v Torrejón de Ardoz zamítl námitku novin, že odpovědnost nese pouze Sdružení obětí svědků Jehovových. Nařídil deníku „El Mundo“, aby zveřejnil reakci svědků Jehovových a zaplatil náklady soudního řízení.
Svým rozhodnutím, proti kterému se lze odvolat, soud nejen uznal právo svědků Jehovových na odpověď, ale věnoval se také podstatě případu. Došel k závěru, že tvrzení Sdružení obětí svědků Jehovových můžou náboženskou organizaci poškodit a zároveň jsou nepřesná.
Soud shledal, že tento článek zjevně svědkům Jehovovým „způsobil prokazatelné škody“. Už jen „název samotného článku obsahoval slovo ‚sekta‘, které má nepochybně negativní konotace ve vztahu k jakémukoli náboženství“. Příběhy od Sdružení obětí svědků Jehovových podle soudců „objektivně poškozují pověst a důvěryhodnost [organizace svědků Jehovových], například tím, že tvrdí, že jde o náboženské sdružení (které nazývají ‚sektou‘) se ‚sektářskými‘ praktikami, které působí ‚společenskou smrt‘ těm, kteří jej opouštějí, že ‚„nutí‘ své členy, aby nehlásili zločiny, že své členy odcizuje, a že je nabádá k ‚fyzické a mravní sebevraždě‘, atd. Tedy „z jakéhokoliv úhlu pohledu, článek uvádí obvinění třetích stran, která nepopiratelně poškozují náboženské sdružení“.
Následně soudci zkoumali, „zda jsou tvrzení v článku nepřesná“, a dospěli k závěru, že většina z nich ano. V rozhodnutí se uvádí, že „první věc, která je zarážející, je název samotného článku, kde je žalující strana nazývána ‚sektou‘. Poté se v celém rozsáhlém textu používá výraz ‚sektářské praktiky‘“. Podle rozhodnutí „jsou informace v tomto případě založeny na zjevně nepřesných skutečnostech, neboť Křesťanští Svědkové Jehovovi jsou náboženskou společností, která je registrována v Obecné sekci (menšinová náboženství), číslo zápisu 000068 v Registru náboženských subjektů vedeném na Ministerstvu spravedlnosti, to znamená, že se jedná o jednu z mnoha legitimně uznaných náboženských denominací v naší zemi. Proto označovat žalující stranu jako sektu je z právního hlediska chybné, protože v kontextu analyzovaného článku to znamená připisovat svědkům Jehovovým některé zhoubné nebo škodlivé rysy na rozdíl od ostatních náboženských vyznání, která jsou stejně jako svědkové ve Španělsku legálně zavedená.“


Zadruhé, článek odkazuje na „svědectví údajných obětí sexuálního zneužívání, ke kterému mělo docházet v rámci náboženské skupiny…, s odkazem na situaci v Austrálii, kde údajně ‚zatajili více než tisíc případů sexuálního zneužívání‘“. Článek také zmiňuje „bývalého svědka Jehovova, který uvádí, že byl ‚mezi svědky‘ údajně zneužíván, se závěrem, že tak ‚zabíjí tvůj život‘“, a „dalšího bývalého svědka, který popisuje kontext některých údajných znásilnění a že mu ‚neustále vyhrožovali, že pokud promluví, svolají právní výbor…‘“ Po pečlivém zkoumání soud dospěl k závěru, že „tyto skutečnosti nejsou přesné a dále ovlivňují veřejné mínění o žalující straně, protože na jednu stranu neexistuje spolehlivý záznam o tom, že by v Austrálii byli svědkové Jehovovy jako náboženská skupina jakkoli souzeni za výše uvedené nekonkrétní případy sexuálního zneužívání, tudíž informace o tom, že údajné události v této oceánské zemi byly utajeny, jsou nepřesné. A na straně druhé, pokud jde o konkrétní případy údajného sexuálního zneužívání, nejde tak ani o to, zda jsou údaje pravdivé či nepravdivé (ve skutečnosti nebyly poskytnuty žádné důkazy o případných rozsudcích, které by vyplývaly z takových obvinění, jestli nějaké existují), ale o to, že se vždy, když je odkazováno na údajné sexuální zneužívání používá množné číslo a zobecnění, jedná se tak o snahu přisoudit náboženské skupině kolektivní vinu za ‚sexuální zneužívání spáchané v rámci skupiny‘ spíše než osobám, které se měly v jednotlivých případech dopustit údajného zneužívání nebo sexuálního násilí.” Celkově by měla být část článku týkající se sexuálního zneužívání „klasifikována jako nepřesná“.
Zatřetí, postup svědků Jehovových, který spočívá v takzvaném ostrakismu nebo vyhýbání se, tj. doporučení členům, aby se nestýkali s bývalými členy, kteří byli vyloučeni nebo veřejně opustili organizaci, je v článku označen jako odsouzení těchto bývalých členů ke „společenské smrti“ a „tichému peklu“. Soud shledal tento popis, který uvedlo Sdružení obětí svědků Jehovových, založený na „skutečnostech, které nejsou jasně průkazné, protože jedna věc je prosazovat právo či svobodu si zvolit vztah s určitou osobou uvnitř nebo vně některého náboženského vyznání a jiná věc je, jak je uvedeno v článku, ‚pokud jsou uvnitř sekty zjevně či skrytě nuceni navazovat vztahy pouze s jinými věřícími‘“ – což je „nepřesné“.
Jak soud uvádí, ještě horší je, že „článek výslovně tvrdí, že ‚existují dvojí měřítka, protože mnozí starší jsou buď cizoložníci, nebo pedofilové‘“ a že svědkové Jehovovi „podporují fyzickou a mravní sebevraždu“. Tato tvrzení, jak soud zjistil, „opět postrádají prokazatelný objektivní základ“ a jsou „nepřesná a extrémně poškozují pověst žalující strany“.


Celkově shrnuto, Sdružení obětí svědků Jehovových bylo přistiženo při šíření nepravdivých informací a deník „El Mundo“ byl přistižen, když tyto informace bez ověření jejich správnosti zveřejňoval. „Nejde zde o vyvracení nebo cenzuru názorů – vysvětluje soud –, ale o to, právně postihnout chybná nebo přímo falešná tvrzení, která takové názory podporují“. Soud také potvrdil, že média „nesou odpovědnost za obsah toho, co šíří“, včetně obvinění od třetích stran. Soud argumentuje, že „připustit opak by znamenalo legitimizovat jakýkoliv typ zveřejnění informací, které jsou založené na zaručeně chybných nebo nepravdivých faktech jen proto, že je to třetí strana, kdo zastává tento mylný pohled na věc.“
Není to poprvé, co se média chytila do pasti a zveřejnili pomluvy, kterými je krmí antikultovní organizace, „experti“ na „sekty“ (v tomto případě byl dotazovaným „expertem“ Carlos Bardavío, právník, který zastupuje Sdružení obětí svědků Jehovových i v jiném případě) a „odpadlí“ bývalí členové. Není to také poprvé, co médium, i když je členem The Trust Project, odmítá uveřejnit reakci dotčené náboženské skupiny na urážlivý článek. Rozhodnutí soudu by mělo dát těmto médiím lekci. Je však nepravděpodobné, že se tak stane. Někteří novináři jsou jako vrána v Ezopově bajce, kterou neustále podváděla liška a přísahala, že se to stalo naposledy, aby se od ní vrána nechala při nejbližší příležitosti znovu podvést.