Scénárista Jan Coufal ztvárnil jednostrannou rekonstrukci případu skandálního „kultu“. Nevyužil příležitost.
Autor Massimo Introvigne
Jedním slovem, je to špatná televize. Díky přepisu rozhovorů do angličtiny jsem viděl trojdílnou Českou televizní minisérii „Guru“ od režiséra Bisera A. Arichteva podle scénáře Jana Coufala. Je o případu Cesty Guru Járy, kterému jsem věnoval dlouhý článek, příspěvek do akademické encyklopedie a sérii v Bitter Winter. Také jsem podrobně zpovídal členy Cesty Guru Járy, stejně jako některé jejich oponenty. Takže, pravděpodobně vím více o Cestě Guru Járy než Jan Coufal, který na základě jeho vlastních slov četl pouze rozsudky (četl jsem je také, obdržel jsem je od obžalovaných) a mluvil s vrchním policejním vyšetřovatelem a prokurátorem případu. To je problematické samo o sobě, poněvadž to již od samého počátku poukazuje na nezájem porozumění úhlu pohledu obžaloby, a především členů Cesty Guru Járy.
K pochopení, proč je minisérie tak špatná, nejdříve shrnu, v čem je podstata kauzy. Jaroslav (Jára) Dobeš je 51letý český duchovní učitel, který založil první jádro toho, co se později stalo Cestou Guru Járy v roce 1996. Učení Cesty Guru Járy obsahuje velké množství esoterických technik, od tarotu k astrologii, ale co přitáhlo pozornost anti-kultistů bylo Járovo tantrické učení o posvátné sexualitě. Jedna z těchto nauk je, že duševní rezidua po předcházejících minulých sexuálních vztazích, „háčky“ u žen a „trny“ u mužů vážně poškozují jak vztahový život, tak duchovní rozvoj. Jakmile se podaří „háčky“ identifikovat, žena by měla projít procesem „odháčkování“ (muži také, skrze „odtrnění“ za pomoci ženských zasvěcenkyň, ale toto téma se kdoví z jakých důvodů nestalo kontroverzním). Odháčkování zahrnuje sexuální penetraci ženy vysoce pokročilým tantrickým guruem (v případě Cesty Guru Járy, Járou), za pomoci posvátné energie proudící do ženy, a bez orgasmu či ejakulace mistra, předcházející dechovým cvičením prováděné ženou.
V nauce Cesty Guru Járy ne všechny ženy potřebují odháčkování. V dobách největšího rozkvětu měla Cesta Guru Járy okolo 3000 ženských členek. Pouze asi 300 z nich, tedy 10 %, bylo doporučeno, nebo samy chtěly, projít rituálem odháčkování. Rituál nebyl vynalezen Járou, má mnoho předchůdců jak ve východní či západní tradici posvátné sexuality a je obtížné mu porozumět bez určitého obeznámení s těmito tradicemi – obtížné, pokud rituály nezjednodušíme na Járovo „sexuální uspokojení a touhu po moci“, což je mimochodem citace přímo z „Gurua“.
Posvátná sexualita je známá „bête noire“ antikultistů, a v případě Cesty Guru Járy byla zneužita proti Járovi bývalými členkami. Nakonec policejní vyšetřovatele vedla k přesvědčení, že odháčkování může krýt znásilňování a vyslechli více než sto žen, které odháčkováním prošly. Osm dosvědčilo, že jejich zkušenosti byly nepříjemné.
Policie a žalobce považovali za nejnadějnější případ L.N. Byla dcerou vysoce postaveného důstojníka policie, sdělila její příběh policii a úspěšně vzdorovala snaze advokátů na straně obhajoby dosvědčit svou výpověď u soudu. Prohlásila totiž, že má posttraumatickou poruchu, a nakonec opustila Českou republiku. Policii sdělila, že byla sexuálně zneužita Járou a jeho hlavní ženskou spolupracovnicí, Barborou Pláškovou.
Příběh L.N. byl použit jako ospravedlnění zásahu Policie ČR 19. října 2010, která vzala útokem jak duchovní centra hnutí, tak domovy některých členů a zadržela 13 stoupenek. Spoluúčast médií a fakt, že zátah byl proveden v ranních hodinách elitní zásahovou jednotkou (UOOZ pozn. překl.), jako by jednali s teroristy, je podobný tomu, co se děje v jiných případech „kultů“.
V samostatných trestních řízeních byli Jára a Barbora Plášková usvědčeni v případu L.N. kde byli odsouzeni k trestu odnětí svobody 5 a půl a 5 letům, a také za 6 dalších žen (obvinění v případě sedmé ženy bylo zrušeno pro nedostatek důkazů) pro které ovšem z procesních důvodů již nebyly stanoveny žádné další tresty. Během tohoto celého řízení se nacházeli Jára a Plášková na Filipínách, zadrženi v nepříznivých podmínkách detenčního centra pro migranty čekající na výsledky jejich žádosti o azyl, které bylo doposud zamítnuto.
Nyní vstoupíme do filmu „Guru“. Neuvidíme zde mnoho Járy, který se v minisérii jmenuje Marek Jaroš, kromě toho, že je představen jako násilný muž, který fyzicky útočí na dívky, které se pak stanou jeho hlavními žalobkyněmi, a dokonce bije i loajální Pláškovou (nazvanou Klára Plíšková), což jsou na základě mých všech rozhovorů rysy velmi netypické pro skutečný život Jaroslava Dobeše. Kromě toho, kdyby Jára bil L.N. nebo některou z jeho dalších žalujících, bylo by to proti němu použito u soudu, a to nebylo.
Minisérie sleduje příběh dvou fiktivních stupenek Cesty Guru Járy (zde nazývanou Esoterie), Alice Balvínové a Kamily Kraslové. Obě byly k přidání se do Esoterie svedeny Klárou v obtížných momentech jejich životů. Alice byla opuštěna jejím partnerem v době těhotenství a bojuje o svěření své dcery do péče. Kamila má obtížný vztah se svým bývalým přítelem a je doporučena do Cesty Guru Járy její manipulativní matkou Magdou, která byla sama odháčkována.
Po odháčkování jde Alice na policii, kde, navzdory pochybám státního žalobce, jejímu příběhu uvěří statečná policistka. Kamila přes své pochybnosti a na naléhání své matky podstoupí odháčkování, ale její zkušenost je traumatická a pokusí se o sebevraždu. Tento incident změní uvažování její matky Magdy, která řekne policistce, jak najít další ženy, které se během odháčkování cítily být znásilněné. Tyto ženy a Alice (ale ne Kamila, která podle státního žalobce nakonec podstoupila odháčkování dobrovolně, alespoň z právního hlediska) svědčí u soudu, a nakonec guru a Klára, kteří mezi tím utekli do Thajska, jsou odsouzeni k odnětí svobody.
Nemůžeme očekávat od fiktivního příběhu, že bude přesně reflektovat realitu a hlavní postavy seriálu jsou postaveny na základech několika odlišných příběhů. Detaily v příběhu Alice jsou podobné skutečnému případu L.N.: je fotografována s úsměvem po odháčkování, což není typické u někoho, kdo byl zrovna znásilněn. Série nicméně už nezachycují, že se po prvním odháčkování dobrovolně vrátila na další ceremonii. Další detaily jako milostné dopisy adresovány guruovi odpovídají jiným příběhům bývalých členek, které se později obrátily proti hnutí.
I pro fiktivní příběh, u kterého ovšem na počátku najdeme prohlášení „inspirováno skutečnými událostmi“, je rekonstrukce soudního procesu zavádějící. Pokud je Alice L.N., jak již bylo zmíněno dříve, tak nikdy nesvědčila u soudu. A ani neběžela na policii nahlásit znásilnění. Ve skutečnosti žádná z osmi žen, které byly projednávány u soudu, nešla na policii. Policie je nalezla na základě seznamu členů dodaného bývalými členkami. Pouze jediná žena šla vypovídat na policii (která byla zřejmě ovlivněna odpadlou členkou), nicméně z její výpovědi bylo zřejmé, že podstoupila rituál dobrovolně a že když se uprostřed rituálu rozhodla změnit názor a nechtěla v něm pokračovat, tak byl rituál přerušen. Nic z jejího případu nevzešlo.
První intervence policie v minisérii je zachycena jako vlídné setkání, kde s oběma, jak s guruem a Klárou, je hlavní vyšetřovatelkou a dalšími vyšetřujícími jednáno v rukavičkách. To neodpovídá dramatickému zásahu v roce 2010. Pokud se budeme bavit o traumatu, a oddělení dětí od matek, tak u ženských členek Cesty Guru Járy, který vyplývá ze zkušeností ze zátahu v brzkých ranních hodinách provedenými těžce vyzbrojenou policejní zásahovou elitní jednotkou, že byly následně zadržovány a v některých případech i odděleny od svých dětí, a těžce traumatizovány, jak mi sdělily při mých rozhovorech.
V minisérii je mnoho dalších detailů zobrazených chybně, především však jde o to, jakým způsobem je interpretována posvátná sexualita Cesty Guru Járy a samotný rituál odháčkování. Jedno z tvrzení je, že odháčkované ženy byly vybírány mezi „psychicky zraněnými“, a tedy „snadněji manipulovatelnými“. Toto je fakticky špatně. Zpovídal jsem úspěšné ženy profesionálky s univerzitními tituly, které prošly rituálem odháčkování, a vypovídaly o duchovně povznášející zkušenosti, která odpovídala tomu, co očekávaly.
Pokud jde o Kamilu, její matka Magda jí připomínala po odháčkování, že se také po rituálu „chtěla zabít“, jako by to byla normální reakce. To neodpovídá realitě Cesty Guru Járy. Ženy, se kterými jsem hovořil, vypovídaly o povznášející zkušenosti, ačkoli spíše na úrovni „duchovního orgasmu“, než v běžných sexuálních termínech. Některé vypověděly, že tento stav trval až několik týdnů. Zaznamenal jsem také několik případů žen, které skutečně prošly depresemi, což bylo ovšem způsobeno policejním zásahem, či nenávistí členů v jejich rodinách, když byl Járův případ medializován než z odháčkování.
Jedna žena v seriálu tvrdí, že neměla žádné tušení, o čem rituál bude, a jiné, že před samotnou zkušeností měly pouze matné tušení. Toto postrádá kredibilitu, vzhledem k tomu, že teorie háčků a odháčkování je jasně prezentována v tištěných publikacích Guru Járy, které si každý může přečíst.
Samozřejmě, tvůrci minisérie můžou tvrdit, že mé rozhovory jsou se stoupenkami Cesty Guru Járy, zatímco oni chtěli odvyprávět příběhy „obětí“ – ačkoliv je nezpovídali. Rozhovoru se účastnili pouze policejní vyšetřovatelé a hlavní ženská žalobkyně, kterou změnili na mužskou postavu. V tom však vězí hlavní problém minisérie. Není pochyb o tom, že nová náboženská hnutí, která přicházejí s cestou posvátné sexuality provokují hluboce zakořeněné názory naší společnosti, jako například, že náboženství a sexualita jsou dvě oddělené sféry. Film zaměřený na jedno z těchto hnutí by mohl být dobrou příležitostí prozkoumat, v co ženy (a muži), kteří se přidávají k těmto skupinám, skutečně věří, a jaké mají zkušenosti.
Ano, minorita žen, která se cítila být zneužita při odháčkování by měla být vyslyšena a rozhodně se zde nezastávám toho, že by se sexuální zneužití, pokud se prokáže, mělo být tolerováno pod záštitou náboženské svobody. Co ale majorita žen Cesty Guru Járy, která řekla policii, že jejich zkušenost byla pozitivní? Tyto ženy byly obětí zneužití také – policií a médii, které je nebraly vážně a považovaly je za bezmyšlenkovité zombie.
Poselství minisérie je na konci jednoznačné. Je nemožné, aby ženy mohly dobrovolně procházet rituály posvátné sexuality a mít z nich kladné zkušenosti. Pokud budou tvrdit, že jsou oběti, tak jsou oběti. Pokud budou tvrdit, že nejsou oběti, tak jsou oběti také –psychologické „manipulace“, jak tvrdí minisérie.
Vskutku špatná televize. Špatná natolik, že prodává i pseudovědecké teorie vyplachování mozků. Když se toto děje ponížením žen (a mužů) na „mentálně nemocné“, přitom v mnoha případech velmi vzdělaných a s prestižními povoláními, kteří zůstávají v Cestě Guru Járy a tvrdí, že se rozhodli projít rituály posvátné sexuality dobrovolně na základě jejich vlastní vůle, stane se něco horšího. Pod záminkou fiktivního příběhu a „účastí s obětmi“ se právě tyto ženy (a muži) stávají oběťmi vizuálního a slovního násilí.
