Úřady uznaly, že zrušit organizaci, která dodržuje zákony, by bylo příliš tvrdým a neopodstatněným opatřením. Je to velké vítězství pro svobodu vyznání.
Autor: Massimo Introvigne
Read the original article in English.
Ministerstvo kultury České republiky oznámilo, že nebude pokračovat ve správním řízení o zrušení místní náboženské společnosti svědků Jehovových. Toto oznámení přichází potom, co se případ řadu měsíců důkladně přezkoumával, probíhaly veřejné diskuse a svědkové Jehovovi předložili rozsáhlou dokumentaci. Výsledek je možné označit za jednoznačné vítězství práva na svobodu vyznání.
Případ začal v září 2024, kdy ministerstvo kultury vydalo varování, že svědkové Jehovovi by mohli přijít o svou registraci. Takový krok by vedl k likvidaci této organizace, která by tak přestala být právním subjektem. Jak tehdy informoval Bitter Winter, hrozba byla natolik vážná, že připomínala autoritářské praktiky používané v Rusku, kde jsou svědkové Jehovovi zakázáni a pronásledováni. Podle českého zákona vede zrušení registrace k likvidaci církve. Pokud taková církev předem neurčí, na kterou jinou registrovanou církev se mají prostředky z likvidace převést, „připadá likvidační zůstatek státu, který jej musí využít ve prospěch registrovaných církví a náboženských společností“ (§ 24 odst. 6, zákon č. 3/2002 Sb.). To, jak tvrdé důsledky by zrušení registrace mělo, vyvolalo vážné znepokojení mezi právními odborníky i obhájci lidských práv po celém světě. Někteří z nich, včetně českých akademiků, se proti tomu veřejně postavili a podepsali petice.
Svědkové Jehovovi reagovali na varování důraznou obhajobou. Tisíce jich zaslaly ministerstvu osobní dopisy, ve kterých napsali o svém přesvědčení a hájili svou víru. I když ministerstvo zpochybnilo autenticitu některých dopisů, jeho zástupci během jednání se svědky Jehovovými ocenili, že jsou napsané jasně, upřímně a osobitě.
Svědkové předložili odborné posudky a právní precedenty, které ovlivnily konečné rozhodnutí ministerstva. Klíčovým dokumentem bylo rozhodnutí odvolacího soudu Borgarting v Norsku z 14. března 2025. Tento soud zvrátil rozsudek nižší instance, na který se české ministerstvo původně odvolávalo. Norský odvolací soud potvrdil, že praxe svědků Jehovových, kdy se nestýkají s oddělenými nebo odpadlými bývalými členy, včetně nezletilých, je v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech i s Úmluvou OSN o právech dítěte. Rozhodnutí navázalo na podobné rozsudky soudů v Belgii, Itálii a dalších zemích. Potvrdilo, že náboženské komunity mají právo stanovovat svým členům pravidla chování, aniž by porušovaly lidská práva, a že zákony na ochranu náboženské svobody chrání i postupy svědků Jehovových, které se týkají oddělení od sboru.
Svědkové také předložili vysvětlení uvedené v časopise Strážná věž ze srpna 2024, který upřesňuje jejich pohled na pokání a oddělení od křesťanského sboru. Články, které se během pěti po sobě jdoucích bohoslužeb probíraly po celém světě, zdůrazňují empatii, laskavost a cíl pomoct provinilci vrátit se mezi svědky. Oddělit někoho od sboru se považuje za krajní řešení. I v takovém případě starší dostávají pokyn, aby při jednání s dotyčným respektovali jeho důstojnost, nabídli mu duchovní pomoc a ulehčili mu případný návrat. Zvláštní pozornost se věnuje pokřtěným dospívajícím – starší respektují názor rodičů a zasahují jen výjimečně. Oddělení mladistvých od sboru je velmi vzácné.
K citlivé otázce krevních transfuzí svědkové předložili odborné posudky od českých lékařských expertů. Zdůraznili, že využívání alternativ k transfuzím je lékařsky opodstatněné a právně chráněné. Upozornili i na to, že transfuze se používají častěji, než je skutečně nutné, a představují značná rizika, zejména u dětí. A také potvrdili, že rodiče mají právo žádat o druhý lékařský názor.
Z předložených materiálů bylo zřejmé, že svědkové Jehovovi dodržují české zákony a také respektují ustanovení, která umožňují lékařům v život ohrožujících situacích jednat i bez souhlasu rodičů. V této oblasti nebyla v České republice nikdy podána proti svědkům Jehovovým žaloba, což dokládá, že respektují právní řád.
Po zvážení všech skutečností dospělo ministerstvo kultury k závěru, že neexistují důvody pro tak přísné opatření, jakým by bylo zrušení svědků Jehovových. Toto rozhodnutí nejen potvrdilo oprávněnost postavení svědků Jehovových, ale zároveň ukázalo, že Česká republika podporuje pluralismus a právní spravedlnost.
Rozhodnutí ministerstva by mělo být inspirací pro další země, které řeší podobné otázky. Náboženská svoboda není výsadou, kterou stát uděluje, ale základním právem. Česká republika zaujala zásadový postoj. Její rozhodnutí představuje vzor pro demokratické společnosti po celém světě.
Massimo Introvigne (born June 14, 1955 in Rome) is an Italian sociologist of religions. He is the founder and managing director of the Center for Studies on New Religions (CESNUR), an international network of scholars who study new religious movements. Introvigne is the author of some 70 books and more than 100 articles in the field of sociology of religion. He was the main author of the Enciclopedia delle religioni in Italia (Encyclopedia of Religions in Italy). He is a member of the editorial board for the Interdisciplinary Journal of Research on Religion and of the executive board of University of California Press’ Nova Religio. From January 5 to December 31, 2011, he has served as the “Representative on combating racism, xenophobia and discrimination, with a special focus on discrimination against Christians and members of other religions” of the Organization for Security and Co-operation in Europe (OSCE). From 2012 to 2015 he served as chairperson of the Observatory of Religious Liberty, instituted by the Italian Ministry of Foreign Affairs in order to monitor problems of religious liberty on a worldwide scale.
